Od želev jedeme do Port Louis kouknout na deštníkovou ulici, zkusit nějaký ten streetfood a nasát atmosféru tržiště. A to vše se podařilo. Deštníky visely, ochutnali jsme placky hrachové i bramborové a vše završili jedinečným mléčným koktejlem alouda s vanilkou, zmrzlinou a trochou ovoce. Yveta se bála o naše střevní pochody, takže bereme jen jeden. Vysrkneme ho, po tvářích se nám rozlije blažený úsměv, a jdeme pro další. Je to bez přehánění koktejlová nirvána za pouhých 35 rupií. Prodej je perfektně zorganizován, dva nahaněči kolemjdoucích, mrkací panna co kasíruje, jeden nalévač a vzadu jeden myč sklenic. Prodají tak dva koktejly za vteřinu a už jen pozorování tohoto prodavačského koncertu stojí za zastavení.
Jinak tržnice je neuvěřitelný mumraj nahusto natěsnaných stánečků se vším možným i nemožným. Ale sekce jsou jasně rozděleny - tam ovoce a zelenina, tady jídlo a tam cetky a oblečení.
Pobavil prodavač ve stánku s kořením po odpovědi na obligátní otázku, odkud jsme, ze sebe začal sypat "Jan Koller, Pavel Nedvěd, Milan Baroš, Tomáš Rosický...". Musel jsem zahanbeně přiznat, že já žádného mauricijského fotbalistu neznám. I když je třeba lepší, než Baroš...
Žádné komentáře:
Okomentovat