O
Velikonočni neděli jsme jeli náhodou kolem, když končila mše. Zaslechli jsme poslední tóny chorálů a viděli svátečně nastrojené Mauricijce odcházet. Proto jsme dnes, v další neděli nelenili a před výletem lodi si zajeli "kousek" do kostela. Jen se to špatně vysvětlovalo severní paní domácí, když se ptala, proč nezajdeme do kostela v Grand Baie a jedeme raději hodinu skoro přes celý ostrov.
Ale nelitovali jsme. Mše byla honosná, pan farář řečnil s grácií, emocí a velikými gesty. Francouzky, takže jsme nerozuměli ani slovo, ale hlubokým témbrem a poslouchalo se to dobře. Zpívaly se písně duchovní i vyloženě popíkové popěvky. Na plátno se projektorem promítala slova písní a farářův pomocník dirigoval.
Žádné komentáře:
Okomentovat